2014

Daniel Reynek: Fotografie / 11. 12. - 4. 1. 

Tvorbu osobitého fotografa a významné osobnosti českého kulturního prostředí Daniela Reynka představila na přelomu roku výstava v Muzeu Napajedla. Vystavili jsme jeho fotografie, vytvořené ze dvou snímků, které se ve výsledku prolínají. Jeho dílo je velmi ovlivněno rodinným silně duchovním a kulturním prostředím. 

Fotoreportáž vernisáže

Foto: Klub kultury Napajedla

Pavel Preisner: Schovaný / 13. 11. - 7. 12.

Výstavou obrazů se v Napajedlích poprvé představil zlínský malíř, pedagog a básník Pavel Preisner. Při koncepci výstavy jsme záměrně pracovali s motivem odhalení skrytého, jak k tomu odkazuje i název výstavy „Schovaný“. Výstava byla jednak postavená na malbách, uschovaných v autorově ateliéru, z nichž některé byly jen krátce k vidění ve zlínském fotoateliéru TOAST. Další skupinu obrazů se podařilo zapůjčit od soukromých sběratelů. Návštěvníci tak měli možnost seznámít se s obrazy, které mnohdy nebyly nikdy prezentovány. Vystavené Preisnerovy malby byly sice z poměrně širokého časového období - z let 2005 až 2014, ale nešlo o klasickou retrospektivu.

Fotoreportáž vernisáže

 Foto: Klub kultury Napajedla

 

Konec letu bombardéru B-17G / 4. 10. - 4. 11.

Město Napajedla společně s Muzeem Napajedla připomněli 4. října událost nouzového přistání bombardéru B-17G i osudy jeho letců, z nichž dva byli po havárii zastřeleni. Od události uplynulo 14. října 2014 přesně sedmdesát let. V lokalitě Amerika v blízkosti Prusinek byl odhalen pomník věnovaný této události. Po návratu z místa neštěstí se konal pietní akt u pomníku padlých pilotů na Masarykově náměstí. Poté proběhla v Muzeu Napajedla vernisáž výstavy, mapující celou tuto událost, jež se odehrála na sklonku 2. světové války v bezprostřední blízkosti Napajedel. Více o samotné události zde.

Na návrhu pomníku i výstavy v muzeu spolupracoval atelier prostorové tvorby Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Generálním sponzorem akce byla firma Cemex a.s.  

Fotoreportáž vernisáže

Foto: Pavel Ligr

 

Jaroslav Novák/srpen 1968 / 21. 8. - 28. 9.

V Muzeu Napajedla byla otevřena symbolicky ve čtvrtek 21. srpna výstava, která připomněla život a tragickou smrt napajedelského rodáka Jaroslava Nováka, který byl jednou z prvních obětí vpádu vojsk zemí Varšavské smlouvy v srpnu 1968.

Základem výstavy byla pozůstalost po Jaroslavu Novákovi a textové panely s popisem událostí z 21. srpna 1968. Překvapivou složkou výstavy bylo umístění 108 modelů tanků se jmény všech obětí srpnových dnů.  Výstavu doplnila projekce fotografií ze sbírek Národního muzea v Praze a Jitky Kovandové, která zachytila srpnovou atmosféru ve Zlíně a dále unikátní dobové filmové a zvukové záznamy z archivu České televize, Krátkého filmu Praha, Českého rozhlasu a Ústavu pro studium totalitních režimů.

Fotoreportáž vernisáže

Foto: Pavel Ligr

 

Radnice ve Vašich obrazech / 7. 8. - 19. 8.

Napajedelská radnice oslavila 110 let a v Muzeu Napajedla jsme toto výročí připomněli výstavou obrazů ze sbírek napajedelského muzea, města i veřejnosti. Radnici jste tak měli možnost zhlédnout z mnoha různých úhlů a pohledů i výtvarných technik. Tak, jak ji v průběhu více než sta let viděli profesionální i amatérští umělci. Výstavu doplnila projekce dobových fotografií.

Fotoreportáž vernisáže

Foto: Klub kultury Napajedla

 

Saletová/Hanke / 3. 7. – 2. 8.

V Muzeu Napajedla se v měsíci červenci představila dvojice sochařů Radim Hanke a Zdeňka Saletová. Šlo o jedinečné setkání nejprve učitele a studentky a posléze přátel, kteří každý svou cestou čerpají svou inspiraci v člověku a ve světě, který prožil či zrovna zažívá.

Klasik české výtvarné scény Radim Hanke se představil v jedné z poloh, která k němu, možná nečekaně, ale přesto bytostně patří. A tím je jeho práce, v níž se odráží minimalismus. Jmenujme například díla Vůz a hlava a Kůň a jezdec. Dále zde byly k vidění plastiky, které rovněž spojovalo vycházení ze základního modulu či představy tvaru, nicméně již postrádaly strohost minimalismu. Bronzy jako například Pod peřinou či Snící. Návštěvníci tak mohli zhlédnout objekty ze svařovaného železa či z bronzu z posledních 10 let autorovy tvorby, které ve střídmém výstavním sále muzea dokonale vynikly.

Zdeňka Saletová, která patří k mladší umělecké generaci, svůj zájem upřela na jiný prastarý materiál – na papír. Z něj autorka vytvořila nejrůznější objekty či slepotisky. Šlo až o snová díla, která vyžadovala klid, ticho, rozjímání. Tématem svého díla se Saletová vrátila do svého rodného kraje a jeho tradic – nejvíce zde rezonovalo její oblíbené Horňácko s jeho lidmi, zvyky a písněmi. V Napajedlích představila své nejnovější práce, doplněné výběrem děl od roku 2011, například z cyklu Modlitby, Peřinky či Krojové.

Návštěvník tak byl účasten konfrontaci dvou přátel, dvou generací výtvarníků, které spojuje láska k sochařině a zdejšímu kraji.

Nechyběla ani komentovaná prohlídka s autory 10. 7. 2014.

Fotoreportáž vernisáže

Foto: Klub kultury Napajedla

 

90 let skautingu v Napajedlích / 22.5. - 29.6.

Co jsou ti skauti vlastně zač? Jak jejich organizace v Napajedlích vznikla a co se s nimi dělo během střídajících se režimů v průběhu 20. století? Co dělají dnes a kde se s nimi můžete setkat? Jaké jsou jejich oblíbené činnosti a co umí? Kdo všechno k nim patří nebo patřil?

Odpovědi na tyto otázky jste mohli nálézt ve výstavním sále. O činnosti i nečinnosti skautů v uplynulých desetiletích vám mnohé prozradilo množství historických fotografií a dokumentů, obrazových i pohybových projekcí, kronik, pozoruhodných lidských osudů, upomínkových a uměleckých předmětů, zajímavých textů či osobních vzpomínek. Nechyběly ani interaktivní úkoly pro děti, které ověřovaly jejich všímavost a šikovnost. Skauti se také postarali o bohatý doprovodný program - táborové odpoledne s možností vyzkoušet si na vlastní kůži aktivity skautského ražení od sekání třísek a rozdělávání ohně přes uvázání šátku po šněrování stanu či lasování a promítání historických nahrávek z období od roku 1990.

Fotoreportáž vernisáže

 

 Foto: Pavel Ligr 

 

Opuka: Opojení / 17.4. - 18.5. 2014

Místo klasických obrazů či soch pronikla do prostor výstavního sálu Muzea Napajedla netradiční audiovizuální výstava, která pracovala s mluveným slovem, zvukem, obrazovým dokumentem a také hudbou. Celkem 16 lidí poskytlo svůj hlas a také svou tvář jako materiál pro výsledné dílo.

Za celým projektem využívajícím vícekanálový zvuk s řadou projektorů stálo zlínské sdružení Opuka, které se už od počátku tisíciletí věnuje experimentům na poli hudby, videa a performance. Uznání si toto sdružení v minulých letech získalo na festivalech a mezinárodních akcích jako například Lunchmeat a Sperm festival v Praze, PAF v Olomouci či Next Life Visual v bratislavském prostoru A4. Ve zlínském regionu účinkovala Opuka v rámci trienále Prostor Zlín a vytvořila také videomappingovou animaci ANS SET při příležitosti výročí 60. let existence Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně. „Chtěli jsme tentokrát zkusit něco pro nás úplně nového, co by nás posunulo dál a také i nás, jako autory, dokázalo ve výsledku překvapit. Zajímala nás při tom hlavně práce s lidmi a neupravený dokumentární záznam jejich projevu,“ vysvětlil Radek Herold ze sdružení Opuka. Důležitým prvkem při tvorbě takového projektu však byl také samotný výstavní prostor napajedelského muzea. „Chtěli jsme naplno využít potenciálu, který prostor muzea v současnosti nabízí. Zejména jeho technického vybavení, které je jak na míru šité podobným instalacím a je jedinečné v nadregionálním měřítku. Umožňuje například velkoplošné projekce a také práci s vícekanálovým zvukem,“ doplnil další ze členů sdružení, vizuální umělec, Dušan Urbanec.

Před kamerou se tak postupně objevilo 16 dobrovolníků, kteří četli verše básníka Jiřího Marečka, odpovídali na připravené otázky či se svěřovali se svým viděním světa či sami sebe. Při projekci ve výstavním sálu jste však díky projektorům mohli vidět a slyšet všechny najednou. Právě nejrůznějším propojováním a další prací s jejich hlasem a výpovědí dostal surový dokument novou významovou i uměleckou rovinu.

Samotná vernisáž se setkala s velkým zájmem veřejnosti. „Skupina Opuka dokázala, že je možné vytvořit něco, co překračuje hranice různých uměleckých disciplín a funguje ve vzájemné harmonii - v propojování obrazu, hudby, slova, tedy toho, co je dnes běžnou součástí provozu muzeí a galerií ve světě," uvedl sochař Radim Hanke ze zlínské školy umění. 

„Tedy už i do Napajedel dorazil fenomén videoartu. Projekt Opojení je ojedinělý a technicky, ač náročný, skvěle zvládnutý. Videoart dostává příležitost v muzeu poprvé – tím nejen Muzeum Napajedla poprvé představuje nová média a využívá svého moderního technického vybavení, ale také dává prostor odvážnějšímu projektu, než tomu bylo dosud. Ten zcela přirozeně vyvolává více emocí než klasická výstava. To je ale, ne-li cílem, pak rozhodně žádoucím důsledkem. Muzeum Napajedla je moderní, živé a reflektuje současné trendy v umění,“ sdělila ředitelka Klubu kultury Napajedla Kristina Frascaová.

Komentář: 

"Stál jsem uprostřed sálu přemožen silou dějství, jež probíhalo na stěnách celého sálu. Uvědomil jsem si, ač klasický sochař, že výtvarné umění dnes nejsou jen obrazy na stěnách a sochy na soklech, ale je to i o propojování různých médií ve vzájemném „gesamstkunstwerku". Skupina Opuka dokázala, že je možné vytvořit něco, co překračuje hranice různých uměleckých disciplín a funguje ve vzájemné harmonii - v propojování obrazu, hudby, slova, tedy toho, co je dnes běžnou součástí provozu muzeí a galerií ve světě. Je chvályhodné, že výstavní síň muzea v Napajedlích dala prostor současnému audiovizuálnímu projektu a vlastně tak i využila plně svého technického vybavení. Za tento zážitek patří můj dík organizátorům této akce." Akademický sochař Radim Hanke, Vedoucí oboru Sochařská tvorba na Zlínské soukromé vyšší odborné škole umění.

Fotoreportáž vernisáže

 

Foto: Roman Jarcovják

 

Egyptologie. Úspěchy české vědy objektivem Martina Frouze / 6. 3. - 10. 4.

Věda ve stínu pyramid. Když se řekne Egypt, asi každý si představí slunce, moře a pyramidy. Zkrátka ideální destinace na dovolenou. Čeští egyptologové zde však jezdí za prací. Provádějí archeologické výzkumy v Abúsíru a o tom, že nelení, svědčí jejich unikátní nálezy, které mnohdy boří zažité povědomí o historii starověkého Egypta. Česká egyptologie tak za dlouhá léta získala uznání po celém světě. Jak jejich práce ale vypadá? Dávno je pryč doba, kdy si vědci mohli odvážet vzácné artefakty z Egypta do sbírek různých vědeckých institucí. Jedním ze způsobů, jak můžeme dnes poznat jejich práci, je prostřednictvím dokumentární fotografie. A právě ty jsme představili v Muzeu Napajedla. Jejich autorem je dvojnásobný držitel ocenění Zlaté oko v soutěži Czech Press Photo, fotograf, pedagog a fotoeditor časopisu National Geographic Martin Frouz. Na jednatřiceti velkoformátových barevných fotografiích mohli návštěvníci zhlédnout, nejen jak z písku povstávají některé mnoha tisíce let staré památky, ale hlavně práci celého týmu lidí, kteří skládají z mnoha drobných destiček mozaiku poznání dávné civilizace. Výstava v Napajedlích byla exkluzivně doplněna o velký soubor dalších digitálních fotografií. Pro návštěvníky byla k dispozici i mapa severovýchodního Egypta, časová přímka s nejdůležitějšími událostmi z dějin starověkého Egypta a archeologickými nálezy i 3D vizualizace královských pyramidových komplexů v Abúsíru. Tak aby si vše mohli zasadit do kontextu. Atmosféru pak dotvořila téměř dvacetimetrová panoramatická fotka Abúsíru, návštěvník se tak po vstupu do výstavního sálu cítil, jako kdyby se nacházel přímo na místě a díval se českým egyptologům doslova pod ruce. Expozici fotografií doplnilo také několik trojrozměrných předmětů, sádrové otisky částí reliéfní výzdoby Meriherišefovy hrobky či běžné pracovní pomůcky egyptského kopáče – motyka a košík.

Na organizaci výstavy se podílela Mgr. Veronika Dulíková z Českého egyptologického ústavu v Praze. Výstava egyptologie je pořádána ve spolupráci s Českým egyptologickým ústavem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Výstavu doplnily přednášky pro žáky základních škol i pro veřejnost Mgr. Veroniky Dulíkové 27. 3. 2014.

Fotoreportáž vernisáže

 

 Foto: Klub kultury Napajedla

 

Slavné stavby zlínského architekta Miroslava Lorence / 16. 1. - 13. 2.

Výstava představila život a dílo architekta Miroslava Lorence, který je mimo jiné autorem dvou vil bří. Paříků v Napajedlích. Návštěvníci měli možnost zhlédnout jedinečnou tvář moderní architektury Miroslava Lorence ve Zlínském kraji v obrazech, fotografiích, plánech a v příbězích o architektovi, stavebnících a stavitelích. Výstava byla pořádána k výročí založení Československé republiky pod záštitou starostky města Ing. Ireny Brabcové a byla doplněna přednáškou Mgr. Ladislavy Horňákové z Krajské galerie výtvarného umění Zlín 30. 1. 2014.

 

 Foto: Klub kultury Napajedla


Nahoru Přesunout se na začátek stránky

© 2017 Muzeum Napajedla
Realizace rotate Rotate